ISKM03: Literatura, knihovní procesy a trh​

Předmět Literatura, knihovní procesy a trh propojil různé perspektivy týkající se kreativních průmyslů, zejména pak literatury.

Přednášky mi přinesly historický a filosofický exkurz do problematiky estetična, autorství a s ním se rodícího trhu. Na toto téma bylo později nahlíženo dnešní optikou. Bylo pro mě zajímavé aplikovat staré koncepty filosofa Bourdieua na dnešní kulturní fenomény a zamýšlet se například nad kulturní hodnotou Netflixu či izolepou přilepeným banánem.

Podstatné pro mě v předmětu bylo také téma změny, zamýšlela jsem se nad důsledky jednotlivých společenských změn, zejména těch technologických, na kulturu - například vliv nástupu elektronických knih či audioknih na tradiční čtenářství. Vnímání literatury jako „pouze“ jednoho z těchto průmyslů pro mě bylo užitečné, kontext dalších kulturních a kreativních průmyslů mi pomohl více pochopit, jak tyto společenské změny obousměrně fungují a jakou pozici v kontextu těchto průmyslů literatura má.

Historický a současný pohled na kulturní průmysly a jejich trh vyplnily v průběhu semestru přednášky věnované tématům historie knihovnictví, současných knižních procesů a klíčových dokumentů knihovnictví. Pro mě jako studentku, která přišla na KISK ze zcela jiného bakalářského oboru, tato část předmětu představovala či možná i suplovala jakýsi „Úvod do knihovnictví“. Měla jsem pocit, jako by se tím trošku vyrovnávaly mé vědomosti s ostatními studenty.

Ve výuce se vystřídali tři pedagogové, každý se díval na jednotící téma z jiné perspektivy, což předmětu dodalo interdisciplinární přístup. Takové nahlížení je jedním z typických rysů informačních oborů. Předmět tedy poukazuje na příklad mezioborové spolupráce. Vyučující na sebe přímo nenavazovali, proto jsem si musela spojovací linku najít sama, což mě vedlo k preciznějšímu přemýšlení o těchto tématech.

Kreativní výzvy

Výstupem z předmětu byla reflektivní esej a také splnění čtyř kreativních výzev. Ze seznamu dvaceti výzev bylo zpočátku těžké si vybrat, v pandemické době totiž bylo plnění obtížnější a vyžadovalo trochu více důvtipu a kreativity než jindy. Z mého pohledu jsem se s tím však poprala dobře. Díky výzvám jsem si vyzkoušela něco, co bych za normálních okolností nejspíš nikdy neudělala, a především jsem pomocí výzev měla možnost vnímat téma kreativity v různých souvislostech a kontextech, díky čemuž jsem se o dané problematice učila efektivněji.

O jednotlivých kreativních výzvách se můžete dočíst v následujícím příspěvku:

https://veronikagabor.cz/blog/ctyri-kreativni-vyzvy-tohoto-semestru/

Fotografie z jednotlivých výzev:

V rámci výzvy jsem si zahrála hru Witcher 3

Přečetla jsem knihu a vytvořila na ni marketingovou kampaň

Zrecyklovala jsem staré materiály a proměnila je v něco nového

Vytvořila jsem brož

Vyrobila jsem si barefoot boty

Vyrobila jsem si barefoot boty

V rámci výzvy jsem si zahrála hru Witcher 3

V rámci výzvy jsem si zahrála hru Witcher 3

Přečteno

• Pierre Bourdieu - Pravidla umění: Vznik a struktura literárního pole. Dílo francouzského sociologa v překladu prof. Kylouška popisuje principy vzniku a rozvoje knižního trhu a jednotlivé vlivy, které působí na literární pole. Poměrně náročná četba, v mém případě vyžadovala opakované čtení pro důkladné pochopení obsažených myšlenek.
• Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Evropský strategický dokument, vymezuje pojem kulturních průmyslů a poukazuje na důležitost jejich rozvoje na území EU. Vysvětluje vztah mezi uměním a konkurenceschopností, především z pohledu vývoje ICT technologií a digitálních kompetencí.
• Kulturní a kreativní průmysly v České republice. Přehled o stavu kulturních odvětví v ČR - architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch. Přečtené kapitoly: Televize a rozhlas, reklama.
• Lenka Pořízková a Martina Navrátilová - Literární a knižní kultura v digitálním věku. Série článků poukazující na proměnu čtenářství a knižního průmyslu v důsledku moderních technologií. Nejvíce mě oslovily dva články o knižním hypertextu a text Melancholie čtení.
• Strategické dokumenty knihovnictví:
  • IFLA Manifesto. O roli digitálních knihoven.
  • Global Vision IFLA 2018. Zjištění, co mají knihovníci společného a jaké kroky mají podstoupit do budoucna.
  • Knihovnický manifest pro Evropu. EU a knihovny se navzájem potřebují, knihovny žádají EU o konkrétní požadavky.
  • Koncepce rozvoje knihoven 2021-2027. Analýza stavu knihoven, strategie a vize.
  • Knihovní zákony z let 1919, 1959 a 2001. Zajímavě odrážejí dobu, ve které byly schváleny.
  • Dokumenty o jednotlivých knihovních procesech. Doporučení pro knihovny a zároveň užitečné studijní materiály, pokud o knihovnách nic nevíte.

Hodnocení předmětu

• Zajímavé kreativní výzvy

• Vhodný předmět i bez předchozích znalostí

• Kontext ostatních kreativních průmyslů (nejen literatura)

• Chaos ve studijních materiálech

• Změna závěrečných podmínek

• Zpočátku nejasná provázanost témat

Předmět nebyl mým primárním zájmem, profiluju se jiným směrem. Byl však “začátečník-friendly”, takže nebylo těžké do problematiky proniknout. Předmět pro mě byl přínosný a obohacující, rozšířila jsem si díky němu obzory a začala vnímat knihovny v kontextu dalších kreativních prostorů. Knihovny tak pro mě nejsou už jen centra vzdělanosti, ale vnímám i jejich kreativní potenciál.

Další předměty prvního semestru reflektuji zde. Závěrečnou reflexi studia najdete v článku KISK – reflexe, zpověď, díky, sbohem a šáteček, celkový přehled se nachází na stránce STUDIUM.

Pokud vám tento článek pomohl na cestě studiem nebo posloužil jako inspirace, budu ráda, když zůstaneme ve spojení a případné interakci.